Vražda v Jaroměři
Dimitrij Sanguško byl vychován v Polsku u královského dvora. Zde poznal Elišku, krásnou a bohatou dědičku, sirotka po Eliáši Ostrožském na Volyni. Eliška slíbila Sanguškovi, že se za něj provdá, pokud její matka Beata svolí. Lakotná a krásná vdova, která sama pomýšlela na vdavky, spravovala dceřiny věnné statky, nechtěla, aby se Eliška provdala. Vymluvila se tedy na krále, jakožto prvního poručníka. Dimitrij získal jeho povolení a za přítomnosti Eliščina strýce, dalšího poručníka, se svatba konala i proti matčině vůli.
Po svatbě si svou nevěstu Dimitrij odvezl domů. Uražená Beata jej obvinila z únosu. Král ji vyslyšel a obeslal Sanguška k soudu. Ten v obavách o život prchl, čímž překročil zemské zákony. Za nepřítomnosti byl odsouzen k smrti, pokud na vyzvání neposlechne a nevydá se právu. Mladý pár prchl do Čech. V Lysé nad Labem byl dopaden. Se svými vězniteli se vydal na zpáteční cestu do Polska, ale v Jaroměři byl průvod zastaven. Vpád polské družiny do své země považoval český král za zemský pych, rušení pokoje a práv. Násilníci nesměli pokračovat v další cestě.
Dimitrij zachráněn nebyl, spíše naopak. Jeho věznitelé se obávali, že jej budou muset vydat úřední moci, proto jej dali zakovat v konírně jedné jaroměřské hospody a pak ho tajně v noci zavraždili. Mrtvé tělo bylo přes protivenství a odpor vrahů vydáno Jaroměřským a na jejich náklady s křesťanským obřadem pohřbeno v kostele sv. Mikuláše. Polský král se dozvěděl o celé příhodě a vyslal posla s žádostí o propuštění družiny ke králi Ferdinandovi. Tak se stalo poté, co přísahali, že nic proti zemi ani měšťanům nepodniknou.
Eliška se do dvou měsíců musela dostavit před polského krále. Byla okamžitě provdána za jednoho z pronásledovatelů. Matka Beata ji ale držela čtyři roky v klášteře. Na naléhání krále ji manželovi vydala. Provdala se však sama, aby zeť neměl žádný nárok na majetek. Nový manžel prohýřil celé její jmění a ji samotnou držel do konce života zavřenou v zajetí a bídě.
(Z knihy Sílová, Věra: Báje a pověsti z Jaroměřska. Ilustroval Jiří Škopek.)