Skočit na obsah Jaroměř a Josefov

Město Jaroměř

Pevnost Josefov

Muzea

Turistické informace

Výlety do okolí


Penzion Slunečnice
Cena od: 350 Kč os./noc
Hotel Tommy-congress&relax center
Cena od: 750 Kč os./noc
Penzion Rozálie
Cena od: 398 Kč os./noc
Hotel Zimní stadion Náchod
Cena od: 310 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že hrad Kost ukrývá tajemný prostřelený obraz? Nikdo neví, kdo ho kdy a proč vytvořil. Podle pověsti je na něm prostopášná žena jednoho z hradních pánů. Nejprve ji chtěl za nasazení parohů zastřelit, pak si to rozmyslel a vypálil kulku do obrazu.



Co se dělo v minulých staletích

Přemysl Otakar II.Pro naše předky bývalo nejlákavějším místem k osídlení okolí řek. Jaroměř se díky tomu, že leží na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje, může pochlubit osídlením již z období mladšího paleolitu. Vedla přes ni důležitá obchodní stezka z Prahy do Kladska a Vratislavi.

Po vyvraždění Slavníkovců, do jejichž sféry vlivu Jaroměř patřila, zde bylo založeno hradiště, které získalo jméno snad po knížeti Jaromírovi, jemuž byla tato oblast přiřčena jako úděl. „Břetislav byl držen v zajetí na hradě Jaromír,“ píše kanovník vyšehradský. Zmíněný hrad nehledejte, nyní na jeho místě stojí kostel sv. Mikuláše. Na královské město Jaroměř povýšil Přemysl Otakar II., a ta se tak stala věnným městem českých královen.

Za husitství hrál prim německý katolický patriciát. Měšťané tehdy pod vedením hejtmana Hynka z Dubé a Červené Hory přepadli orebitské (husitské) město Krčín (dnes součást Nového Města nad Metují). Hejtman dal podle legendy ve zdejším kostele posměšně napít svému koni z kalicha. Následujícího roku husité v čele s Janem Žižkou na oplátku vytáhli na Jaroměř a po třech dnech obléhání ji vyplenili. Zdejším katolickým mnichům byl sice slíben holý život, což husité demonstrovali tím, že augustiniány vysvlékli do košilí, ale většina si nezachránila ani ten. Buď utonuli nebo byli upáleni. Hynek z Dubé byl uvězněn a později vyměněn za lapeného husitského šlechtice.

Když války skončily, město na soutoku tří řek daroval císař Zikmund své manželce, královně Barboře Cellské. Dosavadní vybojovaná privilegia si však Jaroměř cenila natolik, že se postavila na jejich obranu a odmítla vydat královskou rychtu (sídlo rychtáře, královského úředníka). Rozzlobená královna zastavila město roku 1445 Jiřímu z Poděbrad s podmínkou, že mu udělí nový znak. Tak v erbu dvojitou stupnici nahradila lvice obtočená dvojitou trnovou korunou. To na znamení těžkostí, které město způsobilo své královně.

Koncem první poloviny 15. století město zasáhl velký požár, v jehož žáru se údajně roztavily i kostelní zvony. A jelikož v té době udeřil také mor, někteří věřili, že je to trest za zavraždění litevského vévody Dimitria Sanguška.

Proti králi Jaroměř bojovala i během povstání roku 1547, za což přišla o svá privilegia. V následujícím století na město těžce dopadla třicetiletá válka, na jejímž počátku odbojná Jaroměř opět stála proti vládnoucí habsburské dynastii. Z války se téměř zničené město postupně vzpamatovalo až ve století osmnáctém. Tehdy vznikl v nedalekém Kuksu proslulý lázeňský komplex hraběte Šporka a později byla na jih od města vybudována pevnost Ples, později nazvaná Josefov.

Další etapa rozvoje města přišla v druhé polovině 19. století se zavedením železnice. Výstavbu 20. let dokládá např. Wenkeův dům, kde dnes sídlí městské muzeum. V roce 1948 byl k městu připojen do té doby samostatný Josefov.